Texas, říjen 2026

Po našich cestách po západu USA jsme chtěli vidět i něco jiného - a volba padla na největší stát USA, Texas. Podívat se do známého Dallasu, navštívit NASA (“Houstone, máme problém”), pocourat po plážích Galvestonu nebo South Padre Island. Také vidět Starship na vlastní oči.

Naše trasa zhruba vypadala takto: Forth Worth- Houston - Galveston - Corpus Cristi - South Padre Island - San Antonio - Dallas

Přesun do Houstonu

Přesun do Houstonu. Záměrně jsme nechtěli dálnici, takže jsme jeli po malých městech okolo. Stihli jsme navštívit Palestine nebo Montgomery, místo zrození texaské vlajky.

Palestine

Palestine je jedno z těch texaských měst, která nejsou na hlavních turistických trasách, a právě proto mají svoje kouzlo. Historické centrum s cihlovými domy, starými výlohami a poměrně klidnými ulicemi připomíná dobu, kdy město rostlo díky železnici a obchodu. Palestine bylo důležitým bodem pro železniční společnost International-Great Northern Railroad a dodnes je s historií železnice silně spojené. Město působí trochu ospale, ale příjemně – jako místo, kde se člověk na chvíli zastaví, projde se po downtownu a má pocit, že vidí Texas bez turistické kulisy.

Palestine je poměrně zajímavé město, je tam centrum s cca 90 bloky historických budov. A taky se nám tam stala neskutečná příhoda, ze které jsme byli dlouho v šoku. Při našem obědě v místní občerstvovně se s námi dal do řeči jeden místní pán, co tam obědval s manželkou. Ptal se, odkud jsme a popřál nám, až si užijeme pobyt v Palestine. Pak jsem chtěl zaplatit a servírka nám řekla, že pán náš účet uhradil. Chtěl jsem mu otevřít účet a něco mu tam dát, to prý nepřicházelo v úvahu - že prý pán to děla často a dělá mu to radost. Pro nás neuvěřitelné přivítání do Texasu :-)

Palestine

Hunstville

Huntsville je město, kde je texaská historie cítit skoro na každém kroku. Nejvíc je spojené se Samem Houstonem, jednou z nejvýznamnějších postav dějin Texasu, který zde žil, zemřel a je tu také pohřben. Při příjezdu město nepřehlédnete hlavně díky obrovské soše Sama Houstona stojící u dálnice I-45, která patří k nejvyšším sochám tohoto typu ve Spojených státech. Huntsville je zároveň sídlem Sam Houston State University a také významným centrem texaského vězeňského systému, což městu dává trochu zvláštní kombinaci univerzitní atmosféry, historie a velmi „texaské“ identity.

Montgomery

Montgomery je malé historické městečko severně od Houstonu, které se rádo označuje za rodiště texaské vlajky. Právě zde žil lékař a politik Charles B. Stewart, kterému je připisován návrh podoby vlajky Lone Star. Centrum je malé, ale příjemné, s historickými budovami, verandami, obchůdky a atmosférou typického jižanského městečka. Není to místo na celý den, spíš krátká zastávka při cestě, ale pokud člověka baví historie Texasu a menší města mimo dálnice, Montgomery rozhodně stojí za projetí.

Houston

Houston na nás působil úplně jinak než většina měst, která jsme v Texasu projeli. Je obrovský, roztažený do všech stran a člověk tu rychle pochopí, že bez auta se prakticky neobejde. Mrakodrapy downtownu připomínají význam města jako centra energetiky a byznysu, ale Houston má zároveň mnohem pestřejší atmosféru – od moderních čtvrtí přes mexické a asijské vlivy až po místa spojená s americkým vesmírným programem. Právě návštěva NASA byla jedním z hlavních důvodů, proč jsme sem zamířili, a dala městu úplně jiný rozměr. Houston možná není na první pohled typicky „turistické“ město, ale právě jeho velikost, směs kultur a spojení s historií dobývání vesmíru z něj dělají zajímavou zastávku na cestě Texasem.

Vzali jsme hotel v centru. Uprostřed mrakodrapů, kousek od kulturní a business zóny Houstonu. Naše návštěva padla bohužel na víkend, kdy většina lokálních storů a kafe byla zavřena. Zvládli jsme NASA areál, projít se po městě - rozhodně stojí za to vidět ty spousty různých maleb na zdech domů. Na Market Sq v pátek probíhala akce - spousty stánků a prodejů všeho možného.

pokud chcete do Mission control v NASA, je nutné se objednat několik měsíců dopředu. Bohužel.

Tipy

Hotel: The District at Hogg Palace, A Wyndham Hotel

Kafe: Day 6 Coffee Co., 910 Prairie St

Jídlo: FoodHall, 401 Franklin St.

Murals Houston Houston

NASA

Houston je úzce spojený s americkým vesmírným programem především díky Johnsonovu vesmírnému středisku NASA, které funguje od roku 1963 jako jedno z hlavních center řízení pilotovaných kosmických letů. Právě odsud byly řízeny mise programu Gemini, Apollo i lety raketoplánů a dodnes se zde koordinuje americká část provozu Mezinárodní vesmírné stanice. Odtud také pochází slavná věta „Houston, we have a problem“, spojená s dramatickou misí Apollo 13. Návštěvnické centrum Space Center Houston nabízí pohled do historie i současnosti kosmonautiky – od skutečných modulů programu Apollo a raket Saturn V až po výcviková zařízení, repliky kosmických lodí a prostory, kde se připravují astronauti pro budoucí mise k Měsíci a dál do vesmíru.

Saturn V v Rocket Parku je jedním ze tří dochovaných exemplářů a je to skutečná letová raketa, která se kvůli zrušení posledních misí Apollo nikdy nedostala na rampu. Měří přes 110 metrů. Raketoplán u vstupu je maketa jménem Independence, posazená na zádech skutečného upraveného Boeingu 747, kterým NASA raketoplány převážela.

V areálu je obrovské parkoviště, ale nezapomeňte za parkování zaplatit - přes QR kód a web, cena za den byla cca $25. Pokud nemáte již dopředu zajištěné vstupenky, kupte a uvnitř po pravé straně si hned zarezervujte termín nějaké cesty vláčkem. Je na výběr z několika možností, Rocket Park a cesta po areálu bývají snad pořád, Mission Control a Training facility jsou vyprodané už ráno.

My jsme si prošli expozice, zašli si do raketoplánu i nosiče, najedli se a zajeli na ty zbývající prohlídky vláčkem. Asi nejvíc impresivní byl právě Rocket Park, kde je Saturn V - když člověk vidí, co to bylo za obludu, neuvěří, že se to odlepilo od Země a doputovalo až do vesmíru.

Galveston

Galveston je dnes hlavně plážové letovisko obyvatel Houstonu, ale v 19. století to bylo nejbohatší město Texasu. Ostrov pojmenovaný po španělském místokráli Bernardu de Gálvezovi měl v letech 1817–1821 za základnu pirát Jean Lafitte. Později z něj vyrostl největší texaský přístav a brána pro přistěhovalce a obchodní ulici Strand se přezdívalo „Wall Street Jihozápadu“. Právě tady 19. června 1865 generál Gordon Granger vyhlásil, že všichni otroci v Texasu jsou svobodní – z toho dne je dnes celostátní svátek Juneteenth. Zlom přišel 8. září 1900. Hurikán, dodnes nejsmrtelnější přírodní katastrofa v dějinách USA, zabil jen na ostrově kolem 6 000 lidí, v celém regionu možná až dvakrát tolik. Obyvatelé pak udělali něco neuvěřitelného: postavili pětimetrovou mořskou zeď (seawall) a celé město včetně zděných domů a kostelů zvedli až o několik metrů a podsypali pískem vybagrovaným ze zálivu. Dřívější bohatství se ale už nevrátilo – v roce 1914 otevřený houstonský lodní kanál přetáhl obchod do Houstonu. Procházka po Strandu mezi viktoriánskými domy za to ale stojí i dnes.

Mural

Corpus Cristi

Corpus Christi leží přímo na pobřeží Mexického zálivu a po vnitrozemském Texasu působí skoro jako změna země. Místo nekonečných pastvin se najednou objeví palmy, moře, přístav a dlouhé pobřežní promenády. Město má silné vazby na námořnictvo a letectví, ale zároveň působí jako klasické americké přímořské letovisko. Centrum se rozkládá podél zálivu a jednou z jeho nepřehlédnutelných dominant je obrovská letadlová loď zakotvená na protější straně vody. Právě USS Lexington je také hlavním důvodem, proč podle nás stojí za to se v Corpus Christi zastavit.

USS Lexington

USS Lexington CV-16, přezdívaná „Blue Ghost“, je letadlová loď třídy Essex spuštěná za druhé světové války. Sloužila téměř padesát let a po vyřazení z provozu v roce 1991 našla svůj nový domov právě v Corpus Christi, kde je od roku 1992 přístupná jako muzeum. Už samotný pohled na loď z pobřeží dává představu o jejích rozměrech, ale teprve uvnitř člověk zjistí, jak obrovský plovoucí svět letadlová loď vlastně byla. Prochází se hangáry, kajutami, strojovnami i velitelskými prostory a na letové palubě stojí řada historických letadel. Na rozdíl od běžného muzea se tady člověk nedívá na exponát přes sklo – pohybuje se přímo uvnitř něj.

Tipy

Parkování: Pokud najdete místo, dá se parkovat hned u lodi. Nic se neplatí

South Padre Island

Čím dál na jih Texasu člověk jede, tím méně krajina připomíná představu klasického Texasu. South Padre Island je dlouhý bariérový ostrov mezi Mexickým zálivem a Laguna Madre, plný písečných pláží, dun, hotelů a prázdninové atmosféry. Je to jedno z míst, kde se dá po dlouhých přejezdech autem na chvíli zpomalit, projít se po pláži a jen poslouchat moře. Zároveň je ale South Padre zajímavý i svou polohou – téměř na samotném konci Spojených států, jen kousek od mexické hranice. A ještě před několika lety by málokoho napadlo, že právě tahle část pobřeží se stane jedním z nejzajímavějších míst současné kosmonautiky.

Určitě jeďte až na sever ostrova, jsou tam písečné duny a úžasný výhled na oceán. Cesta tam končí. Doslova.

Tipy

Hotel: Best Western Beachside Inn

Jídlo: Cafe On The Beach

Starbase / Boca Chica Beach

Silnice vedoucí z Brownsville přes téměř prázdnou krajinu k Boca Chica Beach je sama o sobě zvláštní zážitek. Kolem jsou mokřady, nízké křoviny a prakticky nic – a pak se na horizontu najednou objeví obrovská startovací věž a nerezové rakety Starship. SpaceX zde postupně vybudovalo Starbase, vývojové a startovací centrum programu Starship, takže místo, které dříve znali hlavně místní obyvatelé a návštěvníci pláže, dnes sledují fanoušci kosmonautiky z celého světa. Kontrast téměř nedotčeného pobřeží a obrovských kosmických lodí je neuvěřitelný. Na jedné straně silnice jsou duny a Mexický záliv, na druhé stojí technika, která má jednou létat k Měsíci a možná i k Marsu. Je to jedno z těch míst, kde budoucnost nevypadá jako něco vzdáleného – stojí doslova pár desítek metrů od silnice.

Muskova Starbase je staveniště. Uvidíte launchpady, Muskovo Starbase “město”, jeho výrobní a lab budovy. Zastavit se dá u krajnice. Pokud probíhají lety nebo testy, je cesta od Brownsville uzavřená, v tom případě zůstaňte na South Padre Island nebo v Port Isabel.

Pláž je veřejná. Nepokoušejte se tam ale lítat s dronem nebo chodit na soukromý pozemek. Jo, pokud je přístup pod vodou, v žádném případě tam nejezděte ničím jiným, než offroadem - v cestě je ohromná díra, která není pod vodou vidět.

San Antonio

San Antonio pro nás bylo jedním z nejpříjemnějších překvapení Texasu. Je to velké město, ale jeho historické centrum má úplně jinou atmosféru než Houston nebo Dallas. Španělské a mexické vlivy jsou tu vidět téměř všude a historie města sahá mnohem dál než historie většiny velkých měst Texasu. Nejznámějším místem je samozřejmě Alamo, spojené s bitvou roku 1836 a bojem za texaskou nezávislost, ale San Antonio není jen historie. Stačí sejít o několik metrů níž pod úroveň ulic a člověk se ocitne v úplně jiném světě – na River Walku.

Alamo – San Antonio

Alamo je dnes jedním z nejslavnějších symbolů Texasu, i když původně šlo o španělskou misii San Antonio de Valero založenou na začátku 18. století. Do historie se zapsalo především bitvou z roku 1836, kdy zde během texaské revoluce padli obránci včetně Williama Travise, Jamese Bowieho a Davyho Crocketta. Odtud také pochází slavné „Remember the Alamo“. Zajímavostí je jezdecká socha Theodora Roosevelta poblíž Alamo Plaza – s bitvou o Alamo nemá nic společného. Připomíná rok 1898, kdy Roosevelt právě v San Antoniu organizoval své dobrovolnické jezdectvo Rough Riders před odjezdem do španělsko-americké války na Kubě. Dobrovolníky nabíral mimo jiné v nedalekém hotelu Menger.

Vstup je kostelem a je potřeba si zakoupit lístky v infocentru. Do muzea se platí zvlášť.

San Antonio River Walk

River Walk je síť chodníků podél řeky San Antonio vedená několik metrů pod úrovní běžných ulic. Restaurace, malé mosty, stromy sklánějící se nad vodu a lodě proplouvající přímo středem města vytvářejí atmosféru, kterou bychom v Texasu vůbec nečekali. Zajímavé je, že dnešní River Walk vznikl částečně jako reakce na ničivou povodeň v roce 1921. Architekt Robert H. H. Hugman později navrhl využít regulaci řeky nejen jako ochranu před povodněmi, ale také jako základ nové městské promenády. Výstavba začala v roce 1939 a postupně vzniklo místo, které je dnes jedním ze symbolů San Antonia. Nejhezčí je River Walk večer, kdy se rozsvítí restaurace a světla se odrážejí na hladině řeky.

Día de los Muertos

My jsme navíc San Antonio zastihli v období Día de los Muertos, takže už tak barevné město dostalo ještě úplně jinou atmosféru. Mexický Den mrtvých není obdobou amerického Halloweenu, ale oslavou a připomínkou zemřelých členů rodiny. Typické jsou oltáře ofrendas zdobené fotografiemi, svíčkami, květinami měsíčku a barevnými lebkami. V San Antoniu, kde je mexická kultura přirozenou součástí identity města, patří oslavy k největším svého druhu ve Spojených státech. River Walk se během nich zaplní barvami, postavami Catrinas a vyzdobenými čluny, které proplouvají centrem města. Vidět Día de los Muertos právě tady bylo něco úplně jiného než znát ho jen z fotografií – v San Antoniu člověk opravdu pochopí, že nejde o smutný svátek, ale naopak o velmi živou oslavu vzpomínek, rodiny a života.

Vstup na River Walks se při Dia de los Muertos platí - jsou tam očíslované sektory se židlemi.

Tipy

Hotel: La Quinta Inn & Suites by Wyndham San Antonio Downtown | 100 W. Cesar Chavez Blvd.,

Jídlo: Riverwalk

Potraviny: HEB vedle hotelu

Praha

Najít uprostřed texaského venkova ceduli s nápisem „Praha“ je pro Čecha docela zvláštní pocit. Osadu založili čeští, tehdy označovaní jako „bohemian“, přistěhovalci a v roce 1858 ji pojmenovali Praha podle hlavního města své původní vlasti. Nikdy z ní nevzniklo velké město – naopak, železnice ji v 19. století minula a většina obchodu se postupně přesunula do nedaleké Flatonie. Právě díky tomu si ale Praha zachovala klidný venkovský charakter. Jejím nejvýraznějším místem je krásný kostel St. Mary’s Church of the Assumption, jeden ze známých texaských „painted churches“, s překvapivě bohatě malovaným interiérem. Dodnes se zde také konají akce připomínající české kořeny oblasti.

Můžete i projít hřbitov, kde si človek připadá jak v Čechách. A je tam tak úžasný klid a ticho.

Určitě navštivte kostel Sv. Marie, uvnitř je návštěvní kniha. Zalistovali jsme zpět a ten den tam bylo hned několik Čechů na návštěvě.

Ellinger

Jen o kus dál leží maličký Ellinger, který by se dal snadno projet bez povšimnutí, nebýt jedné velmi známé zastávky – Hruska’s Store & Bakery. Rodinný podnik založil Frank J. Hruska už v roce 1912 jako obchod se smíšeným zbožím; později se přesunul k Highway 71 a postupně se stal tradiční zastávkou na cestě mezi Houstonem a Austinem. České kořeny jsou tu znát hlavně v nabídce koláčů a klobásníků, které se dnes staly skoro symbolem podniku. Hruska’s je tak krásným příkladem toho, jak výraznou stopu zanechali čeští přistěhovalci v centrálním Texasu – a zároveň jedním z těch míst, kde se při pohledu na jméno nad vchodem člověk na chvíli cítí skoro jako doma.

Zkoušel jsem mluvit s jednou paní, pár slov ještě uměla. Kousek vedle stojí také kostel Sv. Marie, kde je nádherný výhled na krajinu - prý to připomíná Česko, říkal padre.

Koláče od Hruska’s jsme zkoušeli už v Salt Lake City, takže jsme si tady koupili zas. Ostatně, není to jediná věc tam, prodávají i uzeniny od dalšího českého jména - Prasek’s :-)

Back in Dallas

Tipy

Hotel: Best Western Plus Fair Park East | 8411 E R L Thornton Freeway

Stockyards ve Forth Worth

Fort Worth Stockyards jsou asi tím nejlepším místem, kde si člověk může vyzkoušet atmosféru starého Divokého západu, aniž by měl pocit, že navštívil jen uměle vytvořený zábavní park. Fort Worth vyrostl na obchodu s dobytkem a mezi lety 1866 a 1890 tudy prošly více než čtyři miliony kusů skotu, což městu vyneslo přezdívku „Cowtown“. Dnes jsou historické Stockyards směsí původních budov, saloonů, obchodů s westernovým oblečením, rodea a samozřejmě kovbojů. Největší atrakcí je průvod texaských longhornů ulicí Exchange Avenue, který se koná dvakrát denně. Když se mezi starými cihlovými domy pomalu objeví obrovská rohatá zvířata vedená kovboji na koních, člověk si alespoň na pár minut dokáže představit, jak mohl Fort Worth vypadat před více než sto lety.